Ženeva je krásná. Podruhé ještě víc, než byla na první pohled. Na každém kroku zakopnete o městskou dopravu, která někam jede. Pravda, v některých spojích není úplně jasné, kam jedou a zda se na ně nevztahuje některá z výjimek, lakonicky shrnutých v poznámce „Tato linka není v provozu každý den“. Ale kdo by to řešil, když je jízdenka pro turisty zadarmo? Jednu si vyzvednete na letišti a dojedete díky ní do hotelu, druhou vám dají přímo na recepci a platí až do odletu.
Ubytoval jsem se mimo centrum. Ne úplně úmyslně, ale… v téhle čtvrti není jen ticho, ono je v ní superticho. Skoro slyšíte, jak bezplatným bezdrátovým připojením proudí pakety. Co rozhodně slyším, to je občasné probliknutí vánoční výzdoby za oknem. Takové to neonové „bzz… bz.. bzz“, které v amerických filmech doprovází záběry do pochybných uliček, v nichž se mimo záběr odehraje něco opravdu ošklivého.
Mé ubytování má své drobné nedostatky, které během krátkého pobytu přežiju, ale aspoň si z nich můžu dělat šoufky. Praktický konverzační slovníček ve francouzštině by na základě mých zkušeností musel mít zhruba tuto podobu:
- „V mé koupelně je zima jako v psinci.“
- „Oceňuji, že vaše zásuvky navrhoval Picasso, ale jak se do nich zapojuje tato zástrčka?“
- „Na mém potvrzení k adaptéru je chybné číslo pokoje.“
- „Jak to myslíte, že je to záloha ve švýcarských francích?“
- „Máte snad ještě menší a užší pokoj, než je tento?“
- „Odneste, prosím, postýlku pro německou dogu a vybavte můj pokoj postelí standardní velikosti.“
- „Chtěl jsem postel o délce Napoleona a půl.“
- „V mém koberci je spálenina od cigarety, znázorňující zřejmě vodotrysk Jet d’Eau.“
- „Velmi mne potěšila Vámi poskytnutá ukázka švýcarské čokolády na uvítanou, na svém pokoji bych však spíše uvítal ručník. Čokoláda reaguje s vodou nevhodně.“
- „Můžete mi, prosím, poradit, jak odstranit zmrzlou čokoládu ze sprchového koutu?“
Na druhou stranu, jsem rád, že tu vůbec jsem. Když jsme odlétali z Ruzyně, resetovali piloti Swiss Air palubní počítač. Nejspíš instalovali bezpečnostní záplaty.