Jsem asi jeden ze šesti lidí v této zemi, který má jako kulisu puštěnou ČT24. Zpravodajská stanice je při svém tempu vděčným zdrojem veselých historek a nečekaných diváckých zážitků. Občas moderátor zapomene, že ho kamera nebude zabírat jen od pasu nahoru, ale celého, takže se divák může pokochat, jaké kraťasy si dnes vzal moderátor sportu k vrchní části obleku (ale nelze jim to zazlívat, ve studiu je vedro). Sem tam někdo vstoupí do záběru, nebo ohluchne spojení s redaktorem v terénu, načež následuje herecká etuda na téma „Tomáši, slyšíme se?“.
Mám už celkem hezký archiv podobných nepodařených záběrů, někdy je ovšem nestihnu típnout. Prošvihnul jsem tak nedávný živý vstup z Dobrého rána, kdy se moderátor Jiří Václavek marně – a dvakrát! – snažil spojit s reportérkou mimo studio. Ta se přitom dívala všude jinde, jen ne do kamery, tiše si brumlala, že už by se z té telky fakt mohli ozvat a nakonec do ní musela šťouchnout kolegyně, která stála vedle, že už je v záběru a může mluvit.
Ale čerstvý odpolední lapsus mi neuniknul. Moderátorka Jorga Hrušková nestihla přijít do studia na zprávy v půl druhé, takže se místo ní po znělce objevilo prázdné studio :)
Režie pak znělku zpráv zopakovala, a to už Hrušková v záběru byla. Úplně jako z Arabely!
