Blok Filipa Rožánka

Šéf vydavatelství Stratosféra Antonin Herbeck je z generace úspěšných mladých mužů, kteří dobývají svět pomocí zkušeností, které získali za oceánem. Herbeck, vlastním jménem Antonín Hrbek, utekl do Spojených států v polovině osmdesátých let přes Jugoslávii a mediální ostruhy získal v americké ELLE na pozici fotografa. Na vydavateli pak vyprosil licenci a v už kapitalistickém Československu začal ELLE vydávat s Martinem Shenarem.
Pak mezi oběma ambiciózními muži došlo k roztržce, Herbeck zamával šátečkem a šel. Shenar dnes řídí vydavatelství Hachette-Filipacchi 2000 a vydává například Quo. Herbeck se uchýlil na ředitelské místo do Stratosféry, známé především časopisy Spy, Speed, Esquire, atd. – tyto magazíny dávají přednost lehkému novinářskému stylu, který má vyjadřovat životní postoj ideálního čtenáře: Nic není problém, všechno vím, poradím… Lákavé pozlátko je pupeční šňůrou propojeno se světem celebrit, a portfoliu Stratosféry kraluje imbecilní (a proto nejprodávanější) zpravodaj z řad V.I.P osobností – SPY (mj. exhumoval ze smetiště zapomnění Sagvana Tofiho, toliko poradce pro partnerské vztahy v dalším plátku z Herbeckova portfolia – Stylu).
V březnu minulého roku si znuděný yuppie Herbeck vymyslel novou hračku (nabažil se svého červeného ferrari?). Sudička Antonin snila o báječném a respektovaném týdeníku, který bude přinášet japíkům všechno, co potřebují k životu – samozřejmě již řádně předžvýkané, aby mladí, dynamičtí a úspěšní nemuseli nedejbože přemýšlet. Záměr pojmenovaný Redhot se příliš nechytil a odezva od čtenářů nebyla nijak valná. V pátek ráno editoři obvykle vymýšleli čtenářské reakce, aby bylo čím zaplnit stranu čtyři s dopisy čtenářů. Herbeckův výmysl japíky nechytil, protože ti se věnovali naživo tomu, o čem Redhot jen psal. A tak se časopis pomalu sunul ke změně koncepce s cílem zvýšit prodaný náklad, v té době skomírající na dvaceti tisících. To je ve srovnání se 150 tisíci Spye ubohoučké, a bledé to je už při srovnání s Reflexem, který prodával 60 tisíc kusů nebo Týdnem, který si každý týden koupilo rovněž kolem 50-70 tisíc lidí. Dvacet tisíc prodává v současné době Mladý svět.
Původní obsah tvořily politické komentáře smíchané se stránkami o módě a adrenalinových sportech. O loňských prázdninách přesvědčil Herbeck Fabiana Golga, aby se ujal řízení časopisu, a v září vyšlo první proměněné číslo. Golgo měl vizi, ve které byl Redhot platformou pro výměnu názorů, pro polemiky, analýzy a komentáře. Ani tuto vizi se nepodařilo dotáhnout do konce, zájem čtenářů nestoupal a Golgo dostal nabídku z Playboye, začátkem letošního roku proto ve Stratosféře skončil a o svém působení napsal článek pro Britské listy.
Z týdeníku se v lednu 2002 rozhodnutím Herbecka stal čtrnáctideník, obsah měli oživit bývalí investigativní reportéři České televize – např. Petr Vrabec. Ani to se nepodařilo. Po roce projekt zpravodajského Redhotu končí a Herbeck do světa oznamuje: Z Redhotu bude měsíčník pro muže odrostlé Esquiru, a povedu ho sám. Ani Herbeck ale časopis nevzkřísil – byl náhle příliš zaměnitelný s mnoha dalšími časopisy na trhu včetně titulů Stratosféry. Esquire a Redhot jako by si z oka vypadli, v obou Herbeck na několika stránkách předváděl, jak umí fotit mladičké modelky ve studiu, oba nabízeli technické novinky…
Po prázdninách je zase všechno jinak. Ve Stratosféře se přeskupilo obsazení dvou redakcí – nad dosud kvalitním rychloobrátkovým časopisem o hudbě Show! začal bdít Ondřej Höppner, který se možná vyzná v celebritách (šéfuje Spyi), ale jinak umí napsat pouze komentář o myslivcích, které upřímně nesnáší. Do Show! s ním \“přesídlil\“ také Vladimír Dundr, art director (zní to módně a anglicky, proto si vysvětleme, že ten člověk obíhá se svačinou v ruce redakční grafiky a radí jim, který titulek mají obarvit jeho oblíbenou neonově zářící oranžovou). Na čtrnáctideníku se to bohužel značně podepsalo, nejen vizuální kvalita šla o dost dolů.
Dosavadní šéfredaktor Luděk Staněk se jen přesunul do jiného patra v Drtinově 8 a pokouší se z Redhotu vytvořit něco inteligentního. S jistou slovní hříčkou mohu říct, že v atmosféře Stratosféry to dost dobře nejde, a doufám, že si bude Luděk brát práci domů.
Výše uvedené vypovídá o Herbeckově stylu – kdo dostatečně uhne očima \“kreativnímu řediteli\“ a kdo se – až na výjimky, kterým patří čest – nechá koupit, ten může mít svoje vyhřáté místečko jisté. Herbeck je podnikatel, ne novinář, a proto mu jde především o zisk (což je dobře). Proto v případě Redhotu svévolně přebíral články ze zahraničních týdeníků, a později nejen články a karikatury, ale i layout (lednový Redhot byste od oka od Newsweeku rozeznali jen těžko) – snížily se tím náklady, stačilo zaplatit překladatele a redaktora v jedné osobě, ne licenční poplatky. Proto je web Redhotu (www.redhot.cz) \“vypůjčený\“ od New York Times (www.nytimes.com) – kreativita všech ředitelů, co jich jen ve Stratosféře je, asi měla ten den volno. A proto mrví Höppner s Dundrem Show! – aby se to prodávalo ještě lépe. Na obsah hledět netřeba, z části ho může psát třeba pes. Jako fenka Sarah v případě Spye.

Autor pro Redhot napsal od září 2001 do ledna 2002 několik článků.

Vydáno dne Středa, Říjen 2nd, 2002 v 15.20, zařazeno v rubrice Média. Komentáře u článku můžete hlídat prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Komentáře nelze přidávat.

Televize Nova po delším váhání vzala na vědomí přítomnost internetu a začala mohutně rozvíjet své internetové stránky. Bohužel (zase) uvízla v půli cesty – web pomalu, ale jistě začíná v některých částech zastarávat. Například v Seznamu pořadů jsou uvedeny programy, které se buď už vůbec na Nově neobjevují (Bárymetr) nebo z Novy zmizeli jejich moderátoři (třeba Snídaně). Také archiv odvysílaných pořadů místy připomíná oschlý vlašský salát ze seriálu Žena za pultem (od 3. října na Primě). Stránky slovenské JOJky jsou na tom s aktualizací lépe – je na nich tak málo obsahu, že prakticky není co obnovovat…

Vydáno dne Středa, Říjen 2nd, 2002 v 15.15, zařazeno v rubrice Média. Komentáře u článku můžete hlídat prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Komentáře nelze přidávat.